Válka na Ukrajině, naše vláda a Turecko

Máme svým způsobem legrační vládu. Předsedkyně sněmovny kandidovala za stranu, která by se bez koalice ani nedostala do parlamentu. Ministr zahraničí pro změnu prezentuje stranu, která má téměř stejný počet ministrů jako 

zvolených poslanců. Ministr vnitra s kauzami STAN už měl dávno odstoupit. Premiér jako představitel nejsilnější pravicové strany nabádá občany k pobírání sociálních dávek, zvyšuje daně a jeho výrok "Znáte nějaký evropský recept, který funguje?" vyměnil za "Hledáme řešení na evropské úrovni." 

V době války na Ukrajině a související nejen energetické krize v Evropě, ale i krize geopolitické, projevují členové naší vlády svoji infantilnost buď návrhem dvou svetrů nebo vyvěšením futrálu s Putinem, Mantry "za ceny energií může Putin", "za inflaci může Babiš" prokládají opatrnými výroky, že cenu energií určuje vnitřní trh EU a inflace bude pokračovat v dalších letech bez ohledu na to, zda válka bude nebo nebule. V médiích se tito nezávislí politici drží mantry "s agresorem se nevyjednává", přičemž mlčí ke skutečnosti, že podporu Ukrajiny a tlak na případné vyjednávání má v rukou americký volič.

Geopolitické dopady války je něco, co se zdá býti vysoko nad možnostmi zvažování naší vlády. Níže kopíruji náhled Čecha žijícího v Melbourne, který mi poslal kamarád. Jeho postřeh upozorňuje na některé logické geopolitické aspekty války. Za sebe mohu sdělit, že tento náhled lajka je daleko přínosnější než nekompetentní výroky nekompetentní vlády ČR. Zároveň členům naší vlády doporučuji vystrčit hlavu z představy, že EU nebo dokonce ČR je pupkem světa.     

"A tak žijeme ve světě, kde sankce zabírají i nezabírají, kde Rusko vítězí i nevítězí, kde Čína Rusku pomáhá i nepomáhá a po dlouhém hledání v otevřených zdrojích nakonec dojdeme k banálnímu zjištění, že jediná jistota jsou ruské vlajky na radnicích ukrajinských měst. To je jediná jistota, všechno ostatní jsou dohady s nějakou mírou pravděpodobnosti.
Přesto bych řekl, že zde existuje jeden velmi spolehlivý barometr. Na periferii Evropy totiž máme stát, který je v NATO a zároveň není v NATO. Je jednou nohou v EU, ale nikdy tam nedojde. Je to regionální mocnost, ale menší, než si tam sami myslí. Má silnou a velkou armádu, ale také neklidné hranice. Je v Evropě i v Asii. Je dost velký a důležitý, aby s EU dokázal hrát rovnocennou hru. Má velmi strategickou polohu proti Rusku, takže i proti USA má významné trumfy. Má klíče od migrace z Afriky a Arábie. Zároveň to není náš civilizační okruh a naše pojetí dobra a zla tam nehraje žádnou roli.
Ano, je to Turecko. A pokud bych to měl ještě více konkretizovat, tak je to jejich prezident Erdogan. Ten chlap je u moci poměrně dlouho. Přežil armádní puč a dokázal s podporou lidu zvítězit proti instituci, která má vojenské puče přímo v ústavě. Necítí žádný obdiv k Západu, ale ani k Rusku či jiným velmocem. V posledních deseti letech se dokázal angažovat v několika válkách a všude se dobral zisku. Umí vyvažovat vlivy silnějších entit kolem sebe, umí porušovat včerejší smlouvy a uzavírat nové. A dokázal dát Turecku takový význam, že si na něj nikdo se sankcemi netroufne. USA kolem něj chodí po špičkách, Evropa kolem něj chodí po špičkách, ba i se šachistou Putinem hraje rovnocennou hru a je pro něj záludným a tvrdým soupeřem.
Podle mě je právě tento sultán velice spolehlivým ukazatelem vývoje. Má svoje vlastní informace, rozhoduje se podle sebe a je dost velký na to, aby nikomu nepodléhal. Turecko je příliš důležité, než aby si ho někdo pohněval. Turecko pod Erdoganem předvádí něco jako po zuby ozbrojenou neutralitu, která krůček po krůčku zvětšuje svůj geopolitický význam. Ten chlap byl u všeho, všeho využil a za všechno si nechal zaplatit. Mohli bychom ho srovnat s Orbánem, ale Orbán ani zdaleka nemá turecké možnosti. Když se teď podíváte na dohody, které minulý týden uzavřel s Ruskem, tak si můžete být skoro jistí, že on už ví, odkud vítr vane a kdo vyhraje. On už ví, že na obchodu s Ruskem a přeprodeji z Ruska do Evropy ohromně vydělá. Stejně tak ví, že s tím nikdo nic neudělá, nikdo na něj žádné sankce neuvalí, naopak budou všichni v Evropě i v Rusku vlastně rádi. On už ví, že Rusko na Ukrajině dosáhne svého, že nepadne na kolena a nebude rozvráceno. Už si spočítal, že Západ je dostatečně v prdeli na to, aby mu v jeho obchodech nemohli zabránit a vzmůžou se maximálně na zdvižený prst.
Dobře ví, že v obchodě mezi EU a Ruskem přebere tranzitní roli Ukrajiny i Polska, do kterého se nebude montovat nějaká Brusel.
Turecké banky se připojí k ruskému platebnímu systému MIR a bude se obchodovat v rublech… Myslíte, že zrovna Erdogan, který je politicky velmi chytrý, by se připojoval k partnerovi, který je na huntě a jehož ekonomika jde díky evropským sankcím do kytek? Kdepak, on dobře ví, jak to obchodně i politicky dopadne. Že se domůže dalších ústupků, že bude moci jít na Kurdy a posílat Azery proti Arménům, dobře ví, že Turecko bude díky těmto dohodám zase větší, asertivnější a silnější. A to raději ani nepřemýšlím, co s Putinem upekli v družném osobním rozhovoru beze svědků.
Jo a všimněte si… Ukrajina ani nepípla. Žádné Zelenského noční videohovory, kde by sultána pokáral a vysvětlil mu, že takhle se to nedělá.

Když jede do Moskvy Gerhard, tak to se mohou v Kyjevě pominout, ale když Erdogan dělá s Putinem kšefty, tak jsou pěkně potichu, protože by si Erdogan mohl s jejich dohodou o vývozu obilí vytřít řiť.
Erdogan už nejspíš ví, že Ukrajina v Černém moři brzy nebude hrát žádnou roli…
Nevíte, jak vypadá válka na Ukrajině? Nevíte, čemu se dá věřit? Těžko se vám mezi několika propagandami hledá pravda? Nevíte, jak fungují sankce? Nevíte, jestli je na tom hůř EU nebo Rusko?
Sledujte Turecko. Erdogan vám to řekne takřka spolehlivě. On může. On není pod tlakem jako Orbán, protože Turecko je velké, lidnaté a vyzbrojené. On není v zajetí našich představ o světě, protože muslimské Turecko přemýšlí jinak. On nikterak nemiluje ani Evropu, ani Rusko ani USA, ale umí v tom chodit. On má svoje imperiální ambice a nechce podporovat ani velké Rusko, ani velké USA a už vůbec ne velkou Evropu. On má svoje tajné služby a svoje informace.
Když Erdogan dělá kšefty s Ruskem, když už není obezřetný a před očima celého světa letí do Soči, tak už ví, jak to celé dopadne. Když se turecké banky připojují k ruskému platebnímu systému a budou za ropu platit v rublech, tak to fakt nevypadá na velkolepé vítězství Západu. Naopak bych řekl, že Turecko si teď právě přebíráod Ukrajiny její roli tranzitní země. Zatímco na severu se hranice zavírají a obchod se omezuje, v Turecku to teď bude naopak. Všechno, čeho se EU vůči Rusku vzdala,
všechno, co zpřetrhala a rozpojila, to si teď Erdogan rád převezme a nehodlá se nechat předběhnout. Nová kapitola vztahů s Ruskem, tak to sultán pojmenoval.

Já bych to zkrátil: Fuck of EU, fuck of Ukrajina, fuck of USA. Peníze nesmrdí.
Vsaďte se, že žádný český uvědomělý novinář neřekne ani popel. Když jde o Turecko, tak bude ticho tichoučko, protože Erdogana není radno vytočit. Nikdo si netroufne Turecko upozornit, že na obchod s Ruskem jsou uvaleny nějaké sankce. Make Turecko great again… To bude jediný výsledek. Erdogan své šance zpravidla neprošustruje a v tomto ohledu je úporný jak trhovec na bazaru.
Teď nám všem řekl, jak válka dopadne a postavil se první do fronty na novou éru vztahů v byznysu."