Naše vláda, Erdogan a válka na Ukrajině

Máme svým způsobem legrační vládu. Předsedkyně sněmovny kandidovala za stranu, která by se bez koalice ani nedostala do parlamentu. Ministr zahraničí pro změnu prezentuje stranu, která má téměř stejný počet ministrů jako 

zvolených poslanců. Ministr vnitra s kauzami STAN už měl dávno odstoupit. Premiér jako představitel nejsilnější pravicové strany nabádá občany k pobírání sociálních dávek, zvyšuje daně a jeho výrok "Znáte nějaký evropský recept, který funguje?" vyměnil za "Hledáme řešení na evropské úrovni." 

V době války na Ukrajině a související nejen energetické krize v Evropě, ale i krize geopolitické, projevují členové naší vlády svoji infantilnost buď návrhem dvou svetrů nebo vyvěšením futrálu s Putinem. Mantry "za ceny energií může Putin", "za inflaci může Babiš" prokládají opatrnými výroky, že cenu energií určuje vnitřní trh EU a inflace bude pokračovat v dalších letech bez ohledu na to, zda válka bude nebo nebule. V médiích se tito nezávislí politici drží mantry "s agresorem se nevyjednává", přičemž mlčí ke skutečnosti, že podporu Ukrajiny a tlak na případné vyjednávání má v rukou americký volič.

Geopolitické dopady války je něco, co se zdá býti vysoko nad možnostmi zvažování naší vlády. Níže vypisuji postřehy z článku, který upozorňuje na některé logické geopolitické aspekty války. Za sebe mohu sdělit, že tento náhled je daleko přínosnější než nekompetentní výroky nekompetentní vlády ČR. Zároveň členům naší vlády doporučuji vystrčit hlavu z představy, že EU nebo dokonce ČR je pupkem světa.     

Článek „Hvězdná hodina pro Turecko“ začíná slovy: „A tak žijeme ve světě, kde sankce zabírají i nezabírají, kde Rusko vítězí i nevítězí, kde Čína Rusku pomáhá i nepomáhá a po dlouhém hledání v otevřených zdrojích nakonec dojdeme k banálnímu zjištění, že jediná jistota jsou ruské vlajky na radnicích ukrajinských měst. To je jediná jistota, všechno ostatní jsou dohady s nějakou mírou pravděpodobnosti.“

I dle mého názoru jsou informace nám předkládané dost nejednoznačné, či si vzájemně dokonce odporují. Proto je třeba, pokud se chceme v dění ve světě alespoň trochu orientovat, sledovat chování nezúčastněných států. Za spolehlivý ukazatel vývoje můžeme beze sporu považovat třeba Turecko. Ale zpět k článku. Autor popisuje prezidenta Erdogana jako tvrdého soupeře i pro šachistu Putina, který dokázal z každé války profitovat. „Necítí žádný obdiv k Západu, ale ani k Rusku či jiným velmocem. Fuck of EU, fuck of Ukrajina, fuck of USA. Peníze nesmrdí.“ Jak se tedy Erdogan, který má své tajné služby s informátory a umí si spočítat budoucí vývoj, chová? Uzavírá s Putinem obchody bez ohledu na to, co si kdo myslí. Letí zcela oficiálně uzavírat své kšefty a radostně se chystá přebrat roli Ukrajiny a Polska jako tranzitních státu. Vše, čeho se Evropa dobrovolně vzdala, to si Erdogan převezme. Navíc, turecké banky se připojují k ruskému platebnímu systému, tedy budou platit v rublech.

O čem to vypovídá?

Za prvé nám chování Erdogana ukazuje, jak je Turecko silné a jak dále svoji geopolitickou roli díky válce posílí. Už teď všichni dobře ví, že kolem Turecka bude chodit po špičkách USA, Evropská Unie i Ukrajina. Žádné upozorňování, že nelze porušovat sankce a podporovat Rusko. Ani z Ukrajiny. Nikdo si ho nedovolí naštvat. Turecko může spustit migraci z Asie i Afriky, Turecko se může vykašlat na smlouvy k obilí s Ukrajinou. Nic radostného. Čím bude Turecko silnější, tím více na to doplatí Kurdové nebo Arméni ve válce proti muslimskému Ázerbájdžánu. 

Za druhé nám chování Erdogana napovídá výsledek války. Pokud Turecko uzavírá smlouvy s Ruskem, nemůže zároveň předpokládat, že dojde k nějakému rozdělení či zničení Ruska. Zdá se, že Erdogan má o výsledku války jasno a obchody uzavírá s tím silnějším.     

Závěrem jako vždy apeluji na jednání o míru. Válka může mít rozsáhlé geopolitické dopady nejen pro Evropu, ale i pro Asii a Afriku. Vývoj těchto dopadů nyní neumíme přesně předpovědět.      

 Zdroj k citacím i textu o Turecku:  https://cekni.to/s/Politika/2235/hvezdna-hodina-pro-turecko